Dějine Plomova

Kdež veslovime meno Plomlov, všeckém obyvatelum Morave se vebavi velké rebňik kósek od Prosťejova a vesoké zámek na skale nad tym rebňikem. Trocho si vesvětlime, co za leďi toť přebévale dávno před nama a co toť čiňile.

Plomlov bel vestavjené na rozkvetlé lóce a od teho se menoje Plomlov.

Zámek_1

Tradoje se, že hrad založel samotné vznešené Přemesl Otakar drohé, řikale o ňim, že bel král železné a zlaté. Jisty ale je, že po cely vjeke bel Plomlov misto, o kery měle zájem předňi šlechticky rode, kery měle pod palcem vesoky óřade v Českym královstvi a Rakóskym cisařstvi. Přebévale toť Kravařovšti, Rožmberšti, panstvo z Konštáto, Pernštejnšti a Lichtenštejnšti, zkrátka samá honora.

Prvňi hrad toť ale néspiš vestavjel senek krála Přemesla Otakara drohyho, vévoda Mikoláš Opavské. Hrad bel teho časo maličké, jenom veža, palác a malé dvorek.

Néspiš kolevá roko 1311 nebo 1318 kópil hrad od Mikoláša král Jan Locembork a s ňim vešmelele hrad a nekolek ďeďin Kravařovšti, keři take kópile Prosťejov, z keryho očeňile pořádné kravařovské gront. Roko 1344 hrad poďeďile Rožmberšti, ale v roko 1347 ož ho majó znovo Kravařovšti a to až do roko 1466. To celé Plomlov dostale páňi z Konštáto, keři měle ráďi rebe a tak vebudovale pod hradem velké rebňik, zvané Podhradské.

Roko 1495 dostale hrad a kósek zadloženyho panstvi Pernštejnšti. Tem se ale staré hrad nelébil a hneď začale s přestavbó hrado do podobe, keró vemeslele, abe se jim toť lip přebévalo. A tak řemeslňici z teho hrado postavile zámek.

Pernštejnšti toť dobře hospodařele, vebudovale e novy nedobytny hradbe. Take začale stavjet svojo hlavni moravskó rezidenco, zámek v Prosťejovje.

V neďelo 6. červenca 1586 vepokl na Plomlovskym zámko ňičivé oheň. Žádné ho neohasel a celé zámek e kósek městečka lehle popelem. Zámek bel po tym velkym ohňo opošťené.

Roko 1599 sem přešla nová vrchnost – Lichtenštejnšti – a Plomlov se stal na tře stoleti ich majetkem. Lichtenštejnšti začale s opravó vehořelyho zámko a než evropšti mocipáňi vemeslele třecetiletó válko, měl ož zámek novy, moderňi hradbe. Ale ani te novy hradbe nepomohle a roko 1643 se přehoďilo velky neščesti – zámek zabrale Švédi. Dlóhy tře roke pak Švédi rabovale kraj kolevá zámko.

Roko 1680 začale Lichtenštejnšti stavbo óplně novyho, vesokyho zámko, keré měl bét jejich rezidencó a keré v nedostavjenym stavo oviďi každé človjek, keré se toť okáže. Nové zámek Lichtenštejnšti začale stavjet kolem staryho hrado a měl bét čteřkřédlé, ale vestavjeno belo jenom jedno křédlo.

Lichtenštejnšti tehdá take kópile pár měřec pola kolevá rakósko-švécarské hraňice. Tam pak založele svy novy kňižectvo.

V noce z 29. na 30. ledna 1801 řádila v krajo hrozná vichora, kerá v nekoleka ďeďinách strhla střeche, nektery domke e zbórala. Škode bele e na kostelách a vesokych stavbách v celym krajo. E zámek bel poškozené. Vichora strhla komine, kery rozbile břidlicovó střecho a velky škode bele e na starym hrado. Lichtenštejnšti se rozhodle opravit jenom staré hrad a zámek zbořit. Ich óředňici však kňižepána přesvjedčele, abe bel opravené zámek a zbořené hrad, protože pro správo panstvi bele lepši budove novyho zámko. Likvidaca staryho hrado bela v rokách 1803 až 1806. Zbele po ňim maly kóske zďi na skale, kera zavazi oprostřed zámeckyho dvora.

Zámek_2

Od roko 1850 až do polovine 20. stoleti slóžil zámek jako sidlo okresňiho sódo a berňiho óřado, bel toť take arest a přebéval žalářňik. V roko 1966 ož objekt spravoje óřad Státňi památkovy péče a ochrane v Brně, v roko 1987 přešil zámek pod Muzeum Prosťejovska a v roko 1994 ož je majetkem Plomlova.

Od roko 1995 je zámek otevřené e pro leďi. Oviďet se tade dajó všelijaky strary kráme, třeba hrnečke a obrázke. Leďi si mužó vlizt e do sklepa, kde oviďijó pohádkovó véstavo, kerá veprávi o povjestech v okoli Plomlova.

back to top